Facebook
Online rezervace
Příjezd
Odjezd
Promo kód
Pomoc s rezervací
+420 241 445 717
Rezervovat pokoj Rezervovat stůl

Ondrova kulinářská cesta po USA - 8. díl

05
říjen
2012

Des Moines – Nevelké město s velkými zážitky

Jak jsem psal v minulém článku, tak naše celá tlupa byla rozdělena na čtyři menší skupinky. Tyto skupinky se měli potkat právě v Des Moines. Des Moines je hlavní město státu Iowa na středozápadě USA. Žije v něm přibližně 200 000 obyvatel, které tvoří různé spektrum přistěhovalců. Právě proto, že je zde velké množství etnických skupin, tak se zde každý rok pořádá World Food Festival, kde se prezentují různé národy svými pokrmy v podání místních restaurací. Nebudu ale předbíhat.

Při cestě ze Sterlingu nás Matt informoval, že v hotelu Embassy Suites nabízejí happy hours od 17:30 až do 19:30, kdy je alkohol na baru zdarma. Jelikož Chady měl narozeniny, tak nás na tuto dobu nezapomněl všechny pozvat na oslavu. Po dvaceti minutách jsem si říkal, že je to asi naposled, kdy to v hotelu nabízí. V gastronomii je to všude na světě stejné. Když se začne pít, tak je to k neudržení. Oslava byla bujará a veselá. Jednoduše řečeno v 19:30, když už jsme byli skutečně veselí, jsme šli na večeři na World Food Festival. Naštěstí byl festival asi tři sta metrů od hotelu, takže jsme tam byli velmi rychle.

Samozřejmě jsem chtěl porovnat místní festival třeba s našim Prague Food Festivalem. Vstup na festival je zdarma, což mě potěšilo. Fronty jsou zde stejné. Nasazení personálu také. Co mě ale zklamalo, bylo servírování pokrmů a nápojů do plastu včetně plastového příboru. Přijde mi to škoda. Jde přece jen o prezentaci chutných pokrmů, které na porcelánu vypadají daleko lépe. Takže raději bych zaplatil vstupné a jedl vše z talíře. Jak jsem ale zmínil, jídlo bylo skvělé. Ochutnal jsem Angus Burger, dvoje nudle a zelný závitek z Bosny. Ten se vaří téměř všude na Balkáně a jmenuje se „sarma“, my jsme ho vařili v díle z rumunského Banátu.

Festival se protahoval do pozdních hodin. Do hotelu jsem dorazil asi v jedenáct a čekalo na mě překvapení. Zjistil jsem, že nedaleko jezdí vlak a u každého přejezdu musí houkat. Podle mě je tady přejezd každých patnáct metrů. Naštěstí jel vlak tak jednou za dvě hodiny, takže se dalo celkem v pohodě spát.

Ráno jsme vyrazili na místní vyhlášený farmářský trh, který je v centru města každou sobotu od května do října. Počátek trhu se datuje do roku 1976 a je kvůli němu uzavřeno devatenáct bloků. Každý týden navštíví tento ráj milovníků organických potravin od místních farmářů až 20 000 lidí. Koupíte zde vždy sezónní zeleninu, ovoce, čerstvé sýry, mléko, maso, uzenářské výrobky a samozřejmě i lahodné pokrmy. Prodejci, kteří nabízejí svůj sortiment celou sezónu stejný, mají zajištěné i stejné místo. Ti, co prodávají třeba jen podzimní kukuřici, tak ti pak místa střídají. Je obdivuhodné, že po skončení trhu je vše včetně ulic do hodiny čisté. Skoro bych tomu nevěřil, kdybych to na vlastní oči neviděl. Každopádně na farmářských trzích v Des Moines by se mohli české trhy učit. Třeba garance skutečně farmářské zeleniny je zde přísně kontrolovaná. Řeknu vám, že nemám vůbec nic proti tomu, když někde nějaký našinec něco vidí, okopíruje to a přiveze do Čech. Jen kdyby to při realizaci dotáhl do konce a nepřestal ve dvou třetinách.

Následující den jsme navštívili místní kuchařskou školu, jež je součástí obrovské university státu Iowa. Kuchařskou část navštěvuje necelých tři sta studentů, kteří se učí od úplných základů až po skutečné umělecké kreace. Co je zajímavé, že pořádají degustační večeře. Každý týden tento večer navštíví osmdesát až sto hostů, kteří si svá místa musí pochopitelně rezervovat. Zákazníci platí 90 dolarů za osobu a menu. Kromě nutnosti skutečně precizní kuchařské práce se na takovýchto akcích studenti v praxi učí i tvoření kalkulací a sestavování menu. Další zajímavostí školy je vysílání svých studentů na stáže do Francie, kde poznávají její gastronomii z teoretické i praktické stránky. Prostě škola, jak má být.

Následující den už nás čeká další cesta, tentokrát do ráje kreolské a cajunské kuchyně v New Orleans ve státě Luisiana. Na to se moc těším, ale to zase příště…